ZeleninaLogo Kyselové a přáteléwww.kyselove.cz

Používáme cookies.

Pro lepší funkčnost našich stránek, analýzu návštěvnosti a personifikaci reklam používáme technologii cookies. Kliknutím na tlačítko rozumím souhlasíte s jejich používáním.

Rozumím

Zelenina

Toto video je volně šířitelné, budeme rádi, když potěší i Vaše přátele
.
.
poslat emailem
vložit na stránky

Než začneme se zeleninou pracovat, pojďme se nejdříve podívat na to, proč ji vlastně jíme – v čem je tak jedinečná a v naší stravě nepostradatelná.

Zelenina je svěží

Zelenina dodává do našich jídel svěžest, šmrnc, ale také radost, barvy a přitažlivost – zelenina je na našem talíři krásná.

Zelenina působí na naši psychiku

Každé jídlo má nějaké působení i na naši psychiku, no a zrovna zelenina nám umí uvolňovat stres, zvednout hlavu, udělat si nadhled nad věcmi, co nás trápí a dává nám pocit lehkosti a důvod se na svět usmívat.

Zelenina je bohatá

Je opravdu bohatá na vitaminy, ale i minerály včetně stopových prvků, vlákninu, enzymy, antioxidanty a tekutiny ve vhodné formě.

Přispívá k uvolnění

Zelenina nás relaxuje psychicky, že se cítíme více uvolněně, tak i na fyzické úrovni. Např. změkčuje naši kůži a dokáže také odstraňovat různé zatuhliny v našem těle.

Zelenina je také léčivá

Různé druhy zeleniny mají své vlastní specifické léčivé vlastnosti – někdy to souvisí s tím, jak vypadají a pak posilují určité orgány v našem těle, které vypadají podobně:

Můžeme si to ukázat třeba na mrkvi – každý ví, že mrkev je na oči: stačí, když si ukrojíte kolečko mrkve a opravdu zjistíte, že vypadá trochu jako oko.

Kořenová zelenina jde hodně do hloubky, je pevná, její energie směřuje při růstu dolů – proto obecně více posiluje naše nohy.

A u mužů nejen nohy, ale i... no víte, jak se to říká: petržel, aby dlouho vydržel. Zkrátka kořeny, ty jsou také na mužskou potenci.

Jiné kořeny, ale i květy mohou obsahovat různé slizy – např. sléz, proskurník, ale i kostival. Takovéto slizy chrání naše sliznice a také podporují snadné trávení. Je také dobré je jíst v těhotenství pro snazší porod.

Naproti tomu zelenina jako kadeřávek, ten roste nahoru a do stran a také vypadá trochu jako náš mozek – je různě zakroucený. Proto kadeřávek podporuje mozkovou aktivitu a měl by být často na stole studentů. Hele, jestli vám ta škola nejde, tak jenom proto, že nejíte kadeřávek :-D, nejlépe s vlašskými ořechy, protože ty jsou taky na mozek – stačí se na ně podívat.

Podporuje kreativitu

Zelenina z nás dělá opravdové umělce svého talíře: dovoluje nám totiž bezpočet variací jak v krájení, tak v technice přípravy a náš talíř díky zelenině nemusí být nikdy stejný. Obilí a luštěniny se dají také různě proměňovat, ale ne tak, jako právě zelenina. Navíc zelenina se druh od druhu velmi liší i v chuti, dodáváme pomocí ní chutě, které jinde neseženeme: jako třeba pikantní z cibulky.

Zelenina dodává do jídla zásadu

A konečně za sedmé – když se podíváme na naše jídla z hlediska kyselin a zásad, zjistíme, že dobře připravené a dobře rozkousané obiloviny jsou buď neutrální nebo lehce kyselinotvorné, případně některé i lehce zásadotvorné, ale luštěniny jsou více kyselinotvorné. My se snažíme vždy jíst jídla lehce zásadotvorná, protože taková je také naše krev. Šetrnými způsoby připravená zelenina do jídla tuto zásadotvornost dodává a spoluvytváří tak zdravý talíř.

Energie zeleniny

Energie zeleniny obecně

Zelenina a její energieZáklad zdravého talíře tvoří tři složky. Celozrnné obilí, luštěniny a zelenina.

Obilí jsou malá suchá semínka, která nám dodávají sílu a pevnost, tedy jang. Luštěniny jsou také suchá semena a mají za úkol doplnit náš talíř spolu s obilovinami o kompletní bílkoviny, ze kterých poté můžeme budovat naše tkáně.

Zelenina je na našem talíři proto, aby nás uvolnila a dodala nám svěžest, tedy energii JIN.

Pokud bychom nejedli zeleninu a nechali na talíři pouze obiloviny a luštěniny, případně maso, dostali bychom se do jangového stavu, tedy přílišného stahu, pocitu že se potřebujeme uvolnit. Poté bychom museli sáhnout např. po typickém uvolňujícím alkoholu, cukru, nebo lépe po ovoci. Toto je dnes bohužel úplný standart – dát si přesolené hlavní jídlo plné masa nebo sýrů a za chvilku jít na kafe s dortem nebo to zalít pivem. Náš zdravý talíř se v tomto velmi liší:

Talíř, po kterém nemusíme honit mlsné chutě na sladké, či alkohol obsahuje 40 – 60 % zeleniny, upravené různými způsoby, která nám dodá příjemné uvolnění a my zůstáváme ve stavu, kdy nám je dobře a můžeme tvořit, pracovat a bavit se bez pocitu, že něco potřebujeme.

Zelenina tedy energeticky vyrovnává obiloviny a luštěniny.

Pokud by někoho napadlo jíst místo zeleniny například ovoce, také je to možné. I ovoce vyrovnává energii obilí. Má však jednu velkou nevýhodu: Ovoce v kombinaci s obilovinami a luštěninami vytváří kvašení ve vašich střevech a vy poté musíte pořád někde popobíhat, abyste si ulevili.

Zelenina je v kombinaci s obilovinami a luštěninami dobře stravitelná.

Energie jednotlivých druhů zeleniny

Veškerá zelenina v čerstvém stavu nás uvolňuje a my se teď podíváme na to, která nám přináší uvolnění více, a která méně.

Už asi víte, že jangová stahující energie směřuje dolů a jinová uvolňující vzhůru. Proto se pojďme podívat, jak jednotlivé druhy zeleniny tyto energie přijímají.

Můžeme se podívat na směr jejich růstu, pokud zelenina roste směrem dolů, pod zem, je více jang, než zelenina, která roste ze země nahoru.

Např. zde vidíme kořen mrkve. Roste pod zem směrem dolů. Směr jejího růstu je tedy takový. Více jang.

Dále zde můžeme vidět tuřín, pokud bychom si nakreslili vektor jeho růstu, už je tam více expanze. Roste méně do hloubky a více do stran. Je tedy více uvolňující, než mrkev.

Pokud půjdeme dále, zde vidíme např. černou ředkev, ta je už opravdu kulatá a směr jejího růstu je zhruba takový.

U cibule už se vektor otáčí a cibule má sice kulatý tvar stejně jako černá ředkev, ale šipky budou směřovat vzhůru, takto cibule roste, její kořínek je jen malinký.

Zde máme kedlubnu, tady je už rozdíl v tom, že kedlubna roste nad zemí, přijímá tedy více jinové, uvolňující energie a její vektor růstu může vypadat např. takto. Ještě více uvolnění nám dodá např. zelí. To je mnohem větší, než kedlubna a také jeho struktura už není tuhá a hutná, ale skládá se z oddělených listů. To vše jsou znaky jin, tedy většího uvolnění.

Ještě více jin, než zelí, je kapusta. Na konci se otvírá a směřuje vzhůru. Navíc jsou její listy krepaté, zvlněné, což je další znak většího jinu. No, a pokud bychom se podívali na směr růstu pórku, můžeme vidět, že roste opravdu přímo vzhůru. Dodá nám tedy velkou míru uvolnění. Proto osoby citlivé na jin syrový pórek nesní.

Energie zeleniny

 

Rozdělení zeleniny

Na základě těchto pozorování energie zeleniny můžeme zeleninu trochu porozdělovat do tří hlavních skupin – kořenová, kulatá a listová. Není to rozdělení botanické, ale energetické a nám pomůže lépe se orientovat v energiích a tím pádem i účincích, jaké na nás konkrétní zelenina má.

Kořenová

Kořenová zelenina roste směrem dolů, kde tahá ze země cenné minerály. Kořeny drží rostlinu, poskytují jí výživu a sílu a člověka, který je přijímá, zpevňují a posilují.

Pastinák, mrkev, celer, petržel, tuřín, daikon (bílá ředkev), křen, lopuchový kořen, černý kořen, proskurník

Kulatá

Zelenina, která roste těsně u země má kulatý tvar a působí vyrovnaně. Protože je na zemi, člověka dokáže uzemnit a poskytnout mu příjemné uklidnění a uvolnění. Většina těchto druhů je po tepelné úpravě velmi sladká, a když je jíme, jako by nás hladily, laskaly a uklidňovaly.

Vodnice, kulatá ředkev, černá ředkev, cibule, ředkvičky, dýně Hokkaidó, ostatní dýně, kedlubna, květák, bílé zimní zelí, červená řepa

Listová

Roste směrem nahoru i do stran. Člověka tyto druhy aktivizují, odlehčují. Zelené listové zeleniny přijímají hojnost slunečního záření a uchovávají ho. My ho od nich přijímáme.

Kadeřávek, růžičková kapusta, kapusta toskánská, řeřicha, polníček, řapíkatý celer, jarní zelí, zelené zelí, špičaté zelí, pekingské zelí, čínské zelí (pak choy), pórek, kapusta, hlávkový salát, ledový salát, brokolice, natě ostatních zelenin – kedlubna, brokolice, květák, mrkev, daikon, ředkvičky a ředkve,..., mangold, pažitka, brutnák, lichořeřišnice, čekanka, barborka

Toto byly hlavní druhy zeleniny, z nichž různé druhy konzumujeme denně.

Můžeme se ještě podívat na ostatní zeleninu, která slouží k příležitostnému zpestření:

Ostatní zelenina

Celá tato kategorie obsahuje zeleninu, která se hodí spíše na občasné použití a netvoří hlavní část naší stravy. Je tomu tak částečně z důvodů klimatických: většina této zeleniny je omezená svou krátkou sezónou růstu. Ale je to také proto, že víme o některých méně příznivých vlastnostech některých druhů zeleniny v této kategorii. Pojďme se na to podívat podrobněji:

Jako první tady vidíme červenou řepu. Co tam vlastně dělá, když je to parádní kořenová až kulatá zelenina? Ano, červená řepa je skvělá, sladká, uspokojivá, ale nehodí se na denní konzumaci, dokonce ji nemusíme mít ani každý týden. Její chuť je výraznější, takže by nám asi ani častěji nechutnala a přejedla by se nám, ale její barva také varuje. Řepa obsahuje silné barvivo, které nám při její konzumaci obarvuje nejen přirozeně naši stolici, ale dostává se i do moči a zbarvuje ji. Může proto oslabovat orgány jako je močový měchýř i ledviny, pokud je máme ve více uvolněné kondici. Jinak je řepa parádní zelenina, jen ji zkrátka nepoužíváme tak často, jako třeba mrkev.

Dále se podíváme na dýni obecnou. Do přehledu jsme ji zařadili hlavně proto, abychom porovnali její energii s dýní hokkaido a dalšími hutnými sladkými dýněmi. Dýně obecná není ani sladká, ani hutná a výživná, ani posilující a vlastně nemá skoro žádnou chuť. Najdete u ní červený otazník, protože si můžete sami zodpovědět, jestli má smysl takovou dýni jíst. Tato dýně se často používá k výrobě kompotů a marmelád, ve kterých je ale hlavní ingrediencí cukr a různé esence a aromata. Dýně obecná je totiž jenom taková hmota... Můj názor je: škoda místa na zahrádce, ale kdybyste ji od někoho dostali, tak alespoň budete mít pěknou lucernu na podzimní zahradu. Dýně obecná není sice ohrožením pro naše zdraví, ale zkrátka existují jiné lepší odrůdy na konzumaci: např. hokkaido, marina,

Dále v přehledu najdeme fenykl: to je spíše letní záležitost a také je velice chuťově výrazný, aromatický, proto se hodí na občasnou konzumaci.

Hrášek je vysoce sezónní záležitost, proto ho vlastně konzumujeme jen občas – většinu času totiž není k dispozici. V našich zeměpisných podmínkách bývá k mání v květnu nebo i později a v této době si můžeme užívat jeho velmi sladkou, lehkou, osvěžující a uvolňující chuť v různých pokrmech – do polévek, omáček, ale i do dezertů.

Hrášek, zelené fazolky, česnek, cuketa, okurka, houby – shiitaké, václavky, hlíva ústřičná, hříbky, a další

Jedlé květy

Velmi důležitou součástí našeho zeleninového podílu stravy jsou i jedlé květy. Ty jsou už více jin, ale jíme jich jen malinko, rozhodně se z nich nenajíme. Dodávají našim jídlům krásu, ale i cenné flavonoidy a vitamíny. Z některých rostlin, které pěstujeme pro jedlé květy, můžeme jíst i listy.

Výtečné jedlé květy má např. brutnák, lichořeřišnice, měsíček, pohanka, pupalka, denivka a další.

Případně můžeme používat i z divokých zdrojů – např. fialky, sedmikrásky, pampelišky a teď se vůbec dostáváme k další zajímavé skupině, jíž je

Divoká zelenina

Je skvělé, když do naší stravy zapojíme divokou zeleninu. Roste sama bez přičinění člověka. Nachází si cestu mezi celou řadou dalších rostlin, musí tedy být silná, houževnatá a průbojná. Její chuť bývá velmi koncentrovaná, obsahuje méně vody a většina je bohatá na přírodní silice.

Divoká zelenina bývala dříve běžnou složkou naší stravy. Činila nás silnými a odolnými. Když se k její konzumaci vrátíme, bude nám své vlastnosti předávat dál.

Potěší nás zejména po přečkané zimě, kdy v podobě drobných veselých výhonků oznamuje příchod jara. A je připravena nás obohatit silnou energií na celý další rok.

Kostival (mladý list, kořen), podběl, kokoška pastuší tobolka, kopřiva dvoudomá, sedmikráska chudobka, pampeliška (květ, list, kořen), jitrocel velkolistý, kozí brada luční, břečťan (listy u země), barvínek menší, ptačinec žabinec, bršlice kozí noha, mrkev divoká, pažitka divoká, černý bez (květ), česnek medvědí

Jako poslední jsem si nachystala skupinu, kterou jsem nazvala

Nevhodná zelenina

Náš zeleninový základ by totiž vždy měla tvořit taková zelenina, která je spíše hutnější – zkrátka různé druhy zeleniny, které jsme si rozdělili do kategorií kořenová, kulatá a listová. To je opravdu kvalitní zeleninový jin.

Teď chci pohovořit o zelenině méně vhodné na konzumaci – jsou to především zeleniny z rodu lilkovitých – rajčata, papriky, brambory a lilky. Pro dokreslení celkové situace můžu uvést, že k lilkovitým patří také tabák.

Všechny tyto rostliny nás nadměrně uvolňují, obsahují alkaloidy a oslabují náš organismus. Také negativně působí na klouby a ledviny. Specifické jsou také tím, že rostou v noci, proto také čerpají nadměrně ochlazující, jinovou energii.

Konkrétně rajče je zrovna tak jin, že mnozí lidé ani rajčata nemohou jíst, po jejich konzumaci je pálí jazyk.

Co ale dělat, když tuto zeleninu zkrátka máte rádi?

V případě rajčete je to možná chuť nejčastěji na nějaké pečivo, namazané a obložené rajčetem – tato chuť má původ u našich předků a je proto dost přirozená. Jakto, že u našich předků? Oni totiž jídávali chleba s kvašeným zelím nebo jinou kvašenou zeleninou usnadňující trávení. Naše rajče na chlebu, to je jen falešná kvašená zelenina, protože má také nakyslou chuť. Takže prvním krokem k tomu, aby nás přešla chuť na rajčata je kvasit si zeleninu. Jak to udělat, se dozvíte dále v kurzu.

Pro vaše zdraví bude opravdu lepší se rajčatům vyhnout. Rajčata a jejich jin jdou ruku v ruce zase s nějakým jangem, takže tam může být maso nebo slané sýry, které nás u rajčat drží. Pokud si v létě zkrátka pár rajčat dát chcete, jsou dobrým řešením rajčata divoká. Plody tohoto rajčete jsou velké asi jako větší borůvka. Proto je více jang, než přerostlá nafouklá rajčata. Navíc také tento druh není náchylný k plísním – opět protože je více jang. Ale hlavně je důležité zařadit tu kvašenou zeleninu.

Co se týče brambor, ty mohou pěkně trápit naše klouby. Proto vůbec nedoporučuji je jíst. My osobně v naší rodině je používáme párkrát do roka, většinou je upečeme a je z toho velký svátek, ale víme, že bychom je nechtěli jíst často. Místo brambor je důležité jíst kvalitní celozrnné obiloviny jako přílohu. Vánoční salát se dá připravit z oblanšírované dýně. :)

Papriky jsou další lilkovitá rostlina a pár paprik ze zahrádky je samozřejmě v létě také v pohodě, ale jen myslíme na to, že to není úplně ta zelenina, ze které chceme složit svůj jídelníček. Místo paprik můžeme zkusit pěstovat ačokču, takovou okurkopapriku, která není z rodu lilkovitých a proto nemá tolik negativních účinků na naše zdraví.

Jako poslední jsme jmenovali lilek – tam je to docela jednoduché, protože si myslím, že pro mnoho lidí není lilek ani moc přitažlivý. Strukturou se trochu podobá cuketě, která tedy také není vhodná pro časté použití pro svou více rozbředlou strukturu, ale místo zapečeného lilku je zapečená cuketa, myslím, parádní.

 

Nahoru